• Barbora Klement Hůlková

První dojmy z Íránu


Nedávno jsem navštívila jednu ze svých vysněných zemí - Írán. Samozřejmě, že mi spousta lidí před cestou řekla, že jsem se zbláznila a začali vyprávět něco o souvislostech s Islámským státem. Už před cestou jsem však věděla, že tyhle poznámky jsou absolutně vedle. Jaké jsou tedy moje první dojmy z Íránu?


Írán a bezpečnost

Někde jsem se dočetla, že je Írán jednou z nejbezpečnějších zemí na světě. A po své návštěvě to můžu potvrdit. Nebála bych se po něm cestovat úplně sama a určitě to v budoucnu ještě udělám. Pokud srovnám s Íránem některé čtvrti v Paříži, tak z hlediska bezpečnosti Írán rozhodně vítězí. Jako už několikrát při svých cestách jsem se opět přesvědčila o tom, že člověk nesmí věřit všemu, co mu předhazují média.

Írán a jeho lidé

V Íránu žije neskutečné množství národností - Azerové, Kurdové, Arabové, Turkmenové a spousta dalších. Hlavní část obyvatelstva však tvoří Peršané. Pokud zabrousíte do pár cestopisů a průvodců, přečtete si o tom, jak jsou Peršané nesmírně pohostinní. Je to pravda.

Já jsem se při své cestě podívala jen do velkých měst a je mi jasné, že příslovečná pohostinnost je na venkově určitě ještě patrnější. Už tak vás ale překvapí, když vás třeba taxikář pozve na oběd a vůbec nic za to nechce. Další věc, která mě u Peršanů mile překvapila, byla ta, že vás nijak neobtěžují. Nejsou tu pouliční prodavači (tak, jako v jiných muslimských zemích), kteří vás lákají do obchodu, nabízejí zboží a snaží se z vás něco vyždímat za každou cenu. To Peršané to nedělají. Nechávají vás naprosto na pokoji. Na ženy nepokřikují, neříkají jim, jak mají krásné oči nebo kolik by za ně zaplatili v naturáliích. Cítíte se tam zkrátka fajn.

Írán a ženy

Írán je náboženským státem. Hlavní moc v něm má nejvyšší duchovní a vládnou tu islámské zákony. Jedním z těch základních je ten, že ženy musí mít na hlavě šátek a být patřičně zahaleny - a to i ženy jiného vyznání, stejně tak turistky. Myslela jsem si, že šátek na hlavě pro mě nebude problém. Je ale pravda, že když ho na sobě máte 50 hodin v kuse, začnete nadávat na veškerá náboženství, ať jste jinak jakkoliv tolerantní. Uvědomíte si také, co tato pravidla pro ženy vlastně znamenají a jakou nesvobodu kvůli nim mohou pociťovat. Tato problematika mě zaujala a určitě se můžete v brzké době těšit na nějaký samostatný článek :).

Írán a Západ

Před cestou jsem četla o nenávisti mezi Íránem a Spojenými státy. O tom, jak tu neseženete Coca-colu ani jiné americké značky. Blbost. Coca-cola nebo Pepsi tu doslova tečou proudem, jsou k dostání na každém kroku, stejně tak jako produkty Apple a jiné typicky americké značky. Pokud přijedete do jednoho z nejkrásnějších íránských měst Isfahánu, připadáte si, jako byste se ocitli na Západě, však tady taky hlavní třídě říkají "íránská Champs-Elysées". Kulturní šok vás ve velkých městech pravděpodobně nepotká.

Írán a doprava

Doprava je v Íránu velmi levná. Při své cestě jsem vyzkoušela vnitrostátní let a také autobus. A jsem rozhodně pro autobusy. Cesta dlouhá zhruba 500 km vás vyjde na nějakých 200 Kč a autobusy se s těmi našimi rozhodně nedají srovnat. Neskutečně velký prostor, pohodlné sedačky, svačinový balíček. Jen ten šátek musí mít žena i tady neustále na hlavě :).

Írán a cizinci

Do Íránu zatím jezdí stále velmi málo turistů. Za svůj pobyt jsem viděla pár bělochů a několik Asiatů, rozhodně žádné davy. Země na turisty ještě není úplně připravena, informačních center je tu minimum, stejně tak jako prodejen suvenýrů. O to je to celé krásnější. Místní na vás na ulicích se zájmem koukají, ptají se, odkud jste, co děláte, proč jste v Íránu a jestli se vám tu líbí. Je to příjemné a osvěžující, jste středem pozornosti, ale tato pozornost je v drtivém počtu případů pozitivní.

#Írán #Zážitky

0 zobrazení

© 2014 Barbora Klement Hůlková

Veškeré texty a fotografie jsou majetkem autorky blogu Cestoholik. Jejich další použití je možné pouze s jejím souhlasem.