• Barbora Klement Hůlková

O nejkrásnějším íránském městě


Ať se vám dostane do rukou jakýkoliv turistický průvodce Íránem, ať si na internetu přečtete jakýkoliv článek o poznávání této nádherné země, všude se dočtete informaci, že město Isfahán je tím nejkrásnějším z íránských měst. A při onom čtení také často narazíte na související perské úsloví „Esfahan nesf-e Jahan“ neboli „Isfahán je půl světa“…

Už při příjezdu do města vás zvláštním způsobem okouzlí jeho hlavní třída: bulvár Chahar Bagh bývá označován jako isfahánská Champs-Elysées. A vskutku, s pařížskou tepnou se tu nabízejí mnohé paralely. Isfahánská Champs-Elysées je stejně jako její pařížská příbuzná plná obchodů a butiků a pokud už jste navštívili jiná íránská města, naznáte, že se jedná o butiky na místní poměry značně luxusní. Obchůdky pak doplňují četná rychlá občerstvení. Že byste na Champs-Elysées čekali spíše elegantní restaurace? Omyl, fast-food je přesně tím, po čem íránská střední třída touží. Je to jejich přiblížení se západnímu světu a kelímek coca-coly je pořád ještě spojen s příjemným pocitem toho, že jsou „na západní úrovni“. Ostatně, pravé šampaňské byste si tu stejně nedali, v Íránu totiž vládne prohibice. Na bulváru Chahar Bagh je vždy rušno a je vidět, že skupinky zlatých dětí sem rády míří na romantické procházky. Za ruce se sice držet nesmí a dívky mají povinnost mít na hlavě šátek, který však více než kde jinde zakrývá vlasy pouze tak, jak je to nutné k tomu, aby slečnám nehrozilo vězení.

Tak jako je Champs-Elysées majestátně zakončena stavbou Vítězného oblouku, bulvár Chahar Bagh zakončuje úchvatná stavba Mostu třiatřiceti oblouků (Si-o-Seh), tedy podmínka oblouku je zde rovněž splněna. A tak, jako pařížský bulvár začíná na Náměstí Svornosti, největším a nejdůležitějším náměstí Paříže, tak také isfahánský bulvár začíná na náměstí. Tentokrát Imámově, tzv. mejdánu, údajně jednom z nejhezčích a nejrozlehlejších náměstí světa.

Imámovo náměstí, před islámskou revolucí nazýváno také „Šáhovo“, představuje velký splněný sen šáha Abbase I. o tom, jak má vypadat střed výstavního královského města. Právě tomuto šáhovi, který byl mimochodem jedním z nejslavnějších panovníků perských dějin, je nutno projevit vděčnost za dnešní podobu města. Jeho vláda v 17. století bývá označována jako „zlatá éra Isfahánu“, tedy doba, ve které vznikly nejkrásnější stavby a kdy šáh učinil z Isfahánu hlavní město své slavné říše.

A co že to vlastně budete na Imámově náměstí moci obdivovat? Především úžasnou harmonii. Až se tam někdy ocitnete, stoupněte si jednoduše doprostřed tohoto velkého prostoru s majestátními rozměry 512 x 163 metrů a jen vnímejte tu dokonalost, kterou na vás zapůsobí. Vychutnejte si návštěvu náměstí přes den, kdy se arkády bazaru naplní nakupujícími, do mešit budou vcházet věřící k polední modlitbě a od úchvatných staveb se bude odrážet slunce. A aby váš dojem byl úplný, zajděte se sem podívat také po setmění, kdy tu budou balit svoje zboží poslední prodavači, majestátní budovy se před vámi zaskví působivě nasvícené a obklopí vás takřka posvátné ticho.

Stavby, které na náměstí uvidíte, patří k těm nejkrásnějším ukázkám orientální architektury. Každé ze čtyř stran dominuje jiná budova: na jižní straně vás zve k návštěvě oslnivě modrý vstup do Imámovy (Královské) mešity, severní stranu pak zabírá hlavní brána do Velkého bazaru. Východní strana patří mešitě šejka Loftolláha, jejíž kupole je považována za vůbec nejdokonalejší v celém muslimském světě. Nemá sice onu krásnou modrou barvu, která je pro Isfahán typická, to jí však neubírá nic z její pohádkovosti. Její zbarvení je spíše krémové a jeho odstíny se mění podle toho, jak na ni zrovna dopadá slunce. Zdobí ji arabesky, květinové vzory a verše z Koránu. Oproti jiným mešitám je také značně neobvyklá – nemá totiž ani minaret, ani hlavní nádvoří. Byla postavena výhradně pro šáha a jeho harém a samotný šáh přeci nepotřeboval využívat funkci minaretu, tedy vyzývání k modlitbě muezzinem.

Naproti této úchvatné mešitě pak můžete navštívit Palác Ali Kapu, který ve zlaté éře města sloužil coby rezidence šáhů. Objevíte v něm Trůnní sál a také působivý Hudební salónek, jehož stěny pokrývají otvory zvláštních tvarů, které tu byly vyhotoveny údajně proto, aby hudba určená pro šáha neunikala ven a nemohly ji poslouchat nepovolané uši. Zkuste se přenést do oné doby, kdy šáh poslouchal v této místnosti hudebníky a věděl, že hudba může potěšit pouze jeho samotného nebo osoby, kterým se on sám rozhodne toto potěšení dopřát. Tady, stejně jako na jiných místech muslimského světa, vás obklopí onen zvláštní pocit magického tajemství. Co to asi bylo za hudbu, že obyčejným lidem nebylo dovoleno slyšet byť jen její náznak?

Vyjdete-li na terasu paláce, máte celé náměstí jako na dlani a onu nejkrásnější kupoli muslimského světa přímo před vámi. Tehdy bude váš dojem z královského města Isfahánu plně završen a pocítíte onu dokonalost a pravdivost rčení o tom, že Isfahán je půl světa…

Tento článek byl publikován v rubrice Cestoholikovo okénko v regionálních novinách Úspěch.


#Írán #Isfahán

7 zobrazení

© 2014 Barbora Klement Hůlková

Veškeré texty a fotografie jsou majetkem autorky blogu Cestoholik. Jejich další použití je možné pouze s jejím souhlasem.