• Barbora Klement Hůlková

Slavnost citrusů v Mentonu


Město Menton, ležící asi 30 km od Nice a necelé dva kilometry od italských hranic, je údajně neslunnějším a nejteplejším letoviskem francouzské riviéry. V takovém prostředí se daří zejména citrusovým plodům a citróny platí za symbol města, na který jsou mentonští náležitě hrdí a každoročně je uctívají velkolepou a na světě ojedinělou slavností, která se jmenuje prostě a jednoduše: Fête du citron (Svátek citronu). Letos se konal již osmdesátý první ročník. Slavnost tvoří společně s karnevalem v Nice a Grand Prix v Monaku trojici nejdůležitějších akcí probíhajících na Azurovém pobřeží.

Mentonské citrony jsou údajně nejkrásnější a nejchutnější na světě – výzkumy ukazují, že jsou extrémně bohaté na kyseliny a esence a v jejich kůře je obsaženo velké množství esenciálního oleje. V Mentonu a okolí se začaly pěstovat již v 15. století a záhy se staly hlavním ekonomickým motorem města. Do roku 1929 byl Menton největším producentem citronů v Evropě. V městečku existuje dokonce asociace na propagaci místních citronů, která mimo jiné již léta usiluje o získání ochranné známky na své žluté zázraky.

Při procházce Mentonem – a to nejen v době slavnosti – narazíte na spoustu obchůdků a stánků, které nabízejí tradiční produkty z citronů a citrusů vůbec. Oblíbený je především likér Limoncello, vína z pomerančů a mandarinek, marmelády z citrusů všech druhů, citrusové medy, sladkosti, kosmetické produkty a mnohem více. Při návštěvě nezapomeňte ochutnat ani výtečný mentonský citronový dort (tarte au citron mentonnais).

Jak se vůbec citron do Mentonu dostal? Vypráví se legenda o tom, že když byli Adam s Evou vyhnáni z Ráje, Eva si s sebou vzala zázračné ovoce připomínající zlato. S Adamem se rozhodli, že je dají nejkrásnější zemi, kterou spatří. Po mnoha letech putování dorazili do Mentonu a zanechali toto božské ovoce právě zde.

A jak se citron oslavuje? Nečekejte gastronomickou oslavu, slavnost se koná proto, abyste si citrony, mandarinky a pomeranče pořádně prohlédli. Během téměř třítýdenních radovánek totiž máte především možnost shlédnout velkolepé sochy z citrusů.

Každý rok má slavnost jiné téma – letos mohli návštěvníci obdivovat výtvory vztahující se k tématu „20 000 mil pod mořem“. V zahradách Biovès u mentonského kasina, kde se výstava soch z citrusů tradičně koná už více než sedmdesát let, jako byste se potopili do citrusového oceánu.

Na tyto ohromné sochy, které neuvidíte jen v zahradách, ale také na alegorických vozech při slavnostních průvodech na promenádě kolem moře, se každý rok spotřebuje asi 140 tun citrónů a pomerančů (na pokrytí plochy 1 m2 je potřeba asi 30 kg ovoce)! Není bez zajímavosti, že tyto kyselé pochoutky vůbec nepocházejí z lokální produkce. Mentonský citron je na vytváření „nejedlých“ soch příliš kvalitní a cenný, navíc místní pěstitelé na dodání potřebné množství ani zdaleka nestačí. Citrusy na slavnostní prezentaci se začaly již v polovině padesátých let kupovat odjinud – nejprve z blízkého okolí, později ze Sicílie, Korsiky, severní Afriky, Izraele, Floridy nebo Texasu. V roce 1983 vstupuje na scénu firma Pascual ze Španělska a od té doby je drtivá většina citrusů použitých k pohádkové výzdobě města odebírána právě od ní.

Výroba soch je doslova uměním – nejprve jsou sestaveny železné konstrukce, jakési „kostry“, na které jsou posléze gumičkami upevňovány zářivé poklady. Užití těchto gumiček bylo doslova revolučním nápadem, předtím se až do roku 1959 používaly železné drátky, které ovoce poškozovaly a nedalo se s nimi tak dobře pracovat. Gumičky jsou dováženy z Taiwanu a každý rok se jich spotřebuje na půl milionu. Kromě obdivování soch v zahradách (za bílého dne a některé dny také v noci, kdy jsou sochy nasvícené) a stánků s lokálními výrobky (jak jinak než z citrusů) patří ke svátku citrónu také průvody, tzv. corsa, a to opět v denní i noční variantě. Na promenádě neuvidíte jen citrusové sochy na vozících, ale také tanečníky v tematických kostýmech ze všech koutů světa, orchestry a akrobaty. K tomu budete zasypáni spoustou konfet, aby slavnostní atmosféra byla dovedena k dokonalosti.

A jak taková slavnost vůbec vznikla? Menton si, podobně jako jiná letoviska francouzské riviéry, v polovině 19. století oblíbili evropští aristokrati, kteří sem začali jezdit za teplými zimami. Tak se začala rozvíjet místní turistika. Mentonští radní přemýšleli, jak potěšit turisty a jak přilákat další. Od roku 1876 začali nejprve pořádat každoroční karneval, ale ten brzy ztrácel vedle svého většího konkurenta v Nice na atraktivitě. Na počátku třicátých let napadlo hoteliéra Liautauda uspořádat výstavu citrusů a exotických květin v zahradách hotelu Riviera Palace. Výstava měla velký úspěch a v dalších letech se jí podobné začaly pořádat v centru města společně s degustacemi místních vín a pokrmů. V roce 1933 se pak poprvé objevuje „Fête du citron“ – slavnost však trvá pouze půl dne, je při ní pořádán pochod městem, při kterém místní producenti citrusů předvádějí svoje poklady na vozících, konají se taneční vystoupení znázorňující sběr citrónů. O rok později už je definitivně zrušen mentonský karneval a slavnost citronů se rozbíhá v plném proudu – objevují se první stánky s regionálními produkty, koná se soutěž o nejkrásnější citron a rozdávají se kokardy ve formě citrónků.

V roce 1936 se koná první výstava citrusů a květin v zahradách Biovès – nejsou však ještě vytvářeny ohromující sochy jako je tomu dnes: citrusy se tehdy skládaly na trávníky do obrazů, arabesek a ornamentů. Zahrady se tak stávají centrálním místem celé slavnosti. V dalších letech jsou motivy čím dál více propracovanější, rostou do výšky a stoupá také množství a kvalita doplňujících programů. Reputace slavnosti stoupá, jezdí se na ni dívat známé francouzské osobnosti - herci, zpěváci, sportovci i politici.

Od roku 1955 začíná mít slavnost svoje téma. Tím prvním se stává Hudba. V devadesátých letech se organizátoři snaží zaměřovat na dětskou klientelu – začíná éra úspěšných pohádkových témat. Prvním z nich je Disneyland (1995), později třeba Asterix (1996), Tintin (1998), Fontainovy bajky (2000), Perraultovy pohádky (2001) nebo Alenka v říši divů (2003). Slavnost přitahuje stále více diváků, davy přibývají, sochy se zvětšují a spotřeba citrónů roste. Hlavy města si uvědomují, že je třeba přilákat turisty na jistou „světovost“ – volí tedy témata jako Viva Espaňa (2005), Karnevalová Brazilie (2006) nebo Indie (2007).

A co se se všemi těmi tunami citrusů po slavnosti dělá? Prodávají se. Člověk by si řekl – co s takovými nekvalitními plody ze Španělska, které jsou po tři týdny vystaveny na sluníčku? Za nízké ceny je kupují právě výrobci potravinových výrobků, alkoholu nebo kosmetiky jako doplněk do produktů z těch výtečných citronů mentonských. A tak se vám při příští slavnosti může stát, že budete popíjet limoncello, ve kterém bude přimíchán nějaký ten kousek z obrovského citrusového potápěče :).

#Azurovépobřeží #Francie #Akceaslavnosti #Menton #Provence

0 zobrazení

© 2014 Barbora Klement Hůlková

Veškeré texty a fotografie jsou majetkem autorky blogu Cestoholik. Jejich další použití je možné pouze s jejím souhlasem.