Bern – zřejmě nejklidnější hlavní město, jaké si dovedete představit. A přitom hlavní město tak nádherné, ekonomicky silné a vyspělé země jakou je Švýcarsko. Město Bern pravidelně zaujímá přední místa ve světových žebříčcích kvality života, a pokud se do něj vydáte, jistě pochopíte proč. Úžasné staré město s nekonečnými arkádami, množstvím historických fontán či působivou budovou švýcarského parlamentu romanticky obklopené řekou Aare, kolem níž vedou cyklostezky a procházkové trasy. A na co při vaší procházce narazíte určitě, jsou medvědi. Ať již v podobě soch, kašen, fasád domů, suvenýrů, cukrovinek, městského znaku nebo dokonce v jejich živé podobě.
Bern není ani největším městem Švýcarska, ani tím městem, ve kterém sídlí nejdůležitější firmy či mezinárodní organizace. Stál vždy tak trochu v ústraní Ženevy a Curychu. Když v roce 1848 vzniklo novodobé Švýcarsko, stal se nejméně spornou možností při volbě hlavního města – Curych byl moc německý, Ženeva zase příliš francouzská a vzhledem k tomu, že Bern leží v regionu, kde se mluví jak francouzsky, tak německy (ač v samotném Bernu vládne němčina), padla volba na něj. V Curychu sice sídlí důležité banky a v Ženevě má zase své zastoupení OSN nebo Červený kříž, zato Bern je bydlištěm něčeho nesporně originálnějšího: medvědů.
Bern je spojen s medvědy již od svého vzniku: Legenda totiž praví, že město založil v roce 1191 Berchtold V. z Zähringenu a dal mu jméno podle prvního zvířete, které skolil během svého prvního lovu. A tím zvířetem byl tehdy právě medvěd. Ze slova „Bär“ vznikl pravděpodobně název Bern, tedy jakýsi „Medvědov“. Vévoda si zároveň medvěda vybral do svého městského znaku.
Jednou z největších atrakcí města je Medvědí příkop (Bärengraben), založený již v roce 1513. První medvěd se do něj dostal z Itálie a byl válečnou kořistí, kterou Švýcaři odcizili Francouzům v bitvě u Novary. V současné době žijí v příkopu hned čtyři hnědí medvědi: páreček Björk z Dánska a Finna z Helsinek a jejich mláďata Ursina a Berna. A žije se jim tu jistě dobře – jednak se těší vysokému zájmu místních i turistů, kteří se nadšeně snaží o co nejlepší fotografie živého emblému města, jednak žijí v nově zrekonstruovaném výběhu. Rozsáhlá rekonstrukce proběhla před šesti lety a původní příkop byl přeměněn na park o rozloze 6000 m2 s četnými jeskyněmi a vodními nádržemi. Iniciátoři projektu se snažili, aby se tento výběh co nejvíce podobal přirozenému prostředí, ve kterém medvědi ve volné přírodě žijí.
V celém Švýcarsku jsou nesmírně populární tradiční lidové slavnosti a tou největší v Bernu je Bernský masopust (Berner Fasnacht). A kdo jiný by mohl být hlavním hrdinou lidového veselí než roztomilý medvídek? Na jednom z hlavních náměstí (jak jinak, než na Bärenplatzu – Medvědím náměstí) se 11. 11. shromáždí muzikanti a přesně v 11 hodin 11 minut je masopustní medvěd uzavřen do bývalé městské brány Käfigturm, aby se uložil k zimnímu spánku. Na okně věže je pak zatažen závěs, aby medvěd nemohl být ze svého odpočinku ničím a nikým vyrušen. Tento závěs tu zůstane až do zeleného čtvrtka, kdy dochází k slavnostnímu vysvobození medvěda a poté k náležité lidové veselici.
Nejen v období lidových slavností se v Bernu můžete veselit v tradiční hospůdce Altes Tramdepo, nacházející se v bývalé tramvajové vozovně hned vedle nově zrekonstruovaného medvědího příkopu. Mají tu vlastní pivovar a výborné regionální speciality. Až ale budete v podnapilé náladě vycházet ven, nezapomeňte, že medvědi jsou proklatě blízko, a i když působí mírumilovně, spadnout k nim jistě chtít nebudete. Před pár lety jeden takový nešťastník do příkopu po návratu z lokálu spadl a medvědi si ho naštěstí odložili k pozdější svačince, takže se jej hasičům podařilo vytáhnout.
Přechází-li vás po podobných historkách na pivo u medvědů chuť, ochutnejte alespoň švýcarskou čokoládu Toblerone (vyráběnou v čokoládovně právě v Bernu). Možná víte, že její čokoládové trojúhelníčky reprezentují známou švýcarskou horu Matterhorn. A věděli jste, že podíváte-li se pozorně na její logo s touto populární horou, zjistíte, že sníh, který na ní leží, vytváří obrys medvěda?
Článek byl publikován v rubrice Cestoholikovo okénko v regionálních novinách Úspěch.